Učíme se malému porozumět

Jaký je vlastně vnitřní svět novorozence?
Někomu se může zdát velice strohý a nudný - jen papá a spinká, ale věřte, že tomu tak není. Tím, že se narodil, si nastartoval proces na celý život - učení. Je toho tolik, co si musí osvojit...


 

Něco z odborné terminologie:

Během dne se u novorozence střídají fáze spánku a bdění a pokud se je naučíme rozeznat, může nám to pomoci porozumět jeho projevům a adekvátně reagovat. Vzájemné vyladění pak přináší oběma stranám radost a uspokojení. Dětem pomáhá dobře prospívat a přispívá též k osobnostnímu růstu rodičů.


Spánkové stavy novorozence

•    klidný, hluboký spánek (tzv. non REM fáze): dítě má pravidelné dýchání, žádné spontánní pohyby, jen občasná trhnutí těla či končetin, nedá se probudit, fáze trvá 15 až 20 minut
•    aktivní, lehký spánek (REM fáze): dýchá nepravidelně, objevují se sací pohyby úst, dítě má zavřené oči, ale v krátkých intervalech je může pootevřít, je patrný pohyb očních bulbů pod víčky, pohyby končetinami a tělem, grimasy, snadno se probudí, tehdy je možné budit ospalé novorozeně ke kojení

 

Rozdělení stavů bdělosti u novorozence

•    malátnost, ospalost: přechod mezi aktivním stavem a spánkem, oči může mít otevřené, ale kalné s těžkými víčky nebo zavřené s chvějícími se víčky, klidné pohyby s občasným mírným trhnutím, na podněty může reagovat opožděně
•    klidná bdělost: jasný pohled, který dokáže zaměřit na zdroj stimulace, zájem o obličeje lidí, zostřená pozornost, možnost komunikace, minimální motorická aktivita,
•    aktivní bdělost, značná motorická aktivita: dítě má otevřené oči, trhavé pohyby těla a končetin, zájem o okolí, na extrémní stimuly může reagovat zvýšenou motorickou aktivitou a křikem
•    pláč: značná motorická aktivita, známka nepohody, podnět pro rodiče, aby pomohli

Střídání těchto stavů reprezentuje vnitřní svět novorozence, stavy vědomí se mění cyklicky v 1,5 až 2 hodinových intervalech, některé stavy trvají krátší dobu. Dítě přechází z hlubokého spánku do lehkého, potom do probuzení, bdělosti, aktivního bdění až k projevům hněvu. Po uspokojení potřeb se opět zklidní a usíná. Záleží také stupni zralosti novorozence (předčasně narozené děti mají svůj vnitřní svět nastavený trošku jinak).


Ve stavu aktivní bdělosti se miminka živě pohybují a tím lákají rodiče ke komunikaci. Na rozdíl od aktivní bdělosti se stav klidné bdělosti vyznačuje jen nepatrným nebo žádným pohybem. Rodiče si nepřítomnost fyzické aktivity někdy vysvětlují mylně, jako nezájem. Přitom právě během stavu klidné bdělosti můžeme s miminkem zažívat nejpříjemnější okamžiky. Dětem se rozzáří oči, zaměří se na nějaký předmět nebo na obličej rodičů. Tehdy se hodně učí. Přijímají  podněty, dobře reagují a jsou soustředěné.

Rodiče však musejí být také citliví ke známkám toho, kdy dítě chce mít kontakt a kdy už nechce. Mohou dítě ochránit před přetížením tím, že se přizpůsobí jeho rytmu. Dobře se soustředit je pro miminko velmi vyčerpávající. Možná proto jsou chvíle klidné bdělosti vzácné. Zdravý donošený novorozenec během prvního týdne života v tomto stavu stráví pouhých 10% z každých 24 hodin.

 

Pro rodiče bývá nejnáročnějším stavem miminka pláč. Obvykle se naučí rozlišovat pláč svých dětí a rozumět mu během několika prvních týdnů. Je důležité na pláč rychle reagovat a snažit se dítě utišit. Možná chce jen dotyk, pochovat nebo slyšet milý hlas, třeba potřebuje přebalit, je mu horko nebo zima, chce se napít. Studie ukazují, že většina dětí přestane plakat, pokud je vezmeme do náručí do devadesáti vteřin od začátku pláče. Psychologové říkají: „Miminko nemůžete rozmazlit. Nebojte se, že ho moc chováte, nebojte se, že na ně reagujete příliš.” Reakcemi na podněty a uspokojováním potřeb dítěte, mu dodáváme pocit jistoty a bezpečí, učíme ho sebedůvěře i důvěře v rodiče a okolní svět.

 

Projevy smyslů
Zrak novorozence - novorozenci nejlépe vidí na vzdálenost dvaceti až dvaceti pěti centimetrů a nejvíc se zajímají o obrysy lidského obličeje. Je to vzdálenost tváří matky a dítěte při  kojení. Rodiče dětem pomáhají objevovat sebe sama tím, že je jemně následují, a ne stimulací a vedením. Napodobují výrazy jeho obličeje, jeho broukání.


Hmat je nejdůležitějším smyslem miminek. Časný a pravidelný dotyk rodičů u novorozenců snižuje hladinu stresových hormonů. Přispívá k přibýváni na váze, aktivuje anti-stresový hormon oxytocin a posiluje fungování imunitního systému. Snižuje srdeční tep dítěte, takže hlazení, masáže a nošení mohou mít velmi kladný vliv na cyklus spánku a bdění i na krmení dítěte. Dotyk také zvyšuje počet mozkových spojů, stejně jako to činí sluchové a zrakové podněty.


Sluch - novorozenci  si pamatují  zvuky, které slyšeli před narozením. Když si miminka mohou vybrat, opakovaně se rozhodují pro známý uklidňující tón matčina hlasu.


Čich - rozeznají vůni své matky od ostatních žen a dávají jí přednost.


Z chutí mají nejraději sladkou.

 

Copyright © Hana Třetinová 2013. Veškeré práva vyhrazena.

Tento web byl vytvořen v systému web-rychle.cz pro nekomerční užití.